Běh

27. may 2015 at 0:54 | Nicol |  ME
Dostávám se do období, kdy zase začínám propadat smutku a depresi. Snažím se od všeho utéct, utíkám stále, jenže někdy pomaleji a tak mě moje myšlenky stihnout dohonit.
Moje cesta je dlouhá, jsem teprve na začátku mého běhu, který někdy dost flákám a místo pocitu víťezství, za to, že jsem nenechala moje problémy se ujmout vedení si spíše odnáším modřiny. Modřiny z pádu, se kterým se teď často setkávám.
Trošku se vám pokusím vysvětlit, proč zrovna teď a jak se to děje.
Mám v sobě jednu velikou díru, kam házím všechny svoje problémy nebo věci, se kterýma se zabývám a činí mě nešťastnou. Jenže jak tento způsob praktikuji už docela dlouho, vím, že tato díra nevydrží věčně. Jednou bude muset prasknout a všechny nepříjemné věci se na mě opět přesunou. A jak jsou ty problémy těžké, neunáším je.
Kvůli tomu klopýtám a spadnu, prostě to nevydržím. Ležím, nedokážu se zvednout a vyčítám si, proč jsem nebyla opatrnější.
Člověk se prý z vlastních chyb poučí, jenže když se mi to stalo už tolikrát, proč stejnou chybu stále opakuji?
Je toho na mě nějak poslední dobou hodně. Necítím se šťastná a už vůbec ne spokojená. Zdá se mi, že mi stále něco brání v cestě, o co stále zakopávám... Nějaký malinký přehlédnutý kamínek, který je vevnitř obrovský, silný a nechce, aby jsem došla do cíle bez následků. Jenže jak se více a více přibližuji ke konci, zdá se mi, že tam tich, ač se zdá na pohled bezbranných kamínků více a více.Jenže já se musím naučit pořádně zvedat nohy a nevšímat si toho, protože nic mi nemůže bránit v cestě za štěstím když vím, za čím jdu a s kým jdu.
I vy by jste se to měli naučit, protože vyhýbat se nástrahám, které nám osud vysypal na cestu nejde. Musíme se je naučit ignorovat, šlapat na ně a ukázat, že jsme silnější než se ve skutečnosti zdáme.
Věřím vám. :)
 


Poll

Líbí se ti můj blog?

Ano
Ne

Comments

1 Michaela | Web | 27. may 2015 at 15:06 | React

Myslím, že nejde o to ty nástrahy ignorovat ale umět se jim postavit :) A taky si přebrat co nám stojí za trápení a co ne, pak je to všechno jednodušší. Trošku optimismu nikdy neuškodí :) Hlavu nahoru a drž se, věř že bude líp ♥

2 Nicol | Web | 27. may 2015 at 15:08 | React

[1]: Přesně tak :)
Děkuju :)

3 GT | Web | 27. may 2015 at 20:25 | React

To bude dobrý. Hlavně musíš myslet pozitivně. :) A prosím oprav si mě v sb na GT :D

4 Nicol | Web | 27. may 2015 at 21:24 | React

[3]: Jo, promiň! :D

5 Simix | Web | 28. may 2015 at 20:30 | React

~Čaué~
Napsala jsi to nádherně... Máš nádherný styl psaní! Líbí se mi to!
Tak nějak se cítím!
Docela bych si přála mít běžné rodinné problémy, jako to mají někteří lidé ... ne to, co se děje s mamkou, ale to bych asi neměla psát. A pak další věci do toho ...
Každopádně krásný článek .. depresivní, ale na konci motivace!
Život je těžký no!
Tak se měj :3

6 Simix | Web | 28. may 2015 at 20:32 | React

[5]: A přeji Ti hodně štěstí!

7 Nessi | Email | Web | 30. may 2015 at 22:40 | React

TO Znám ale bude to dobrý..

8 Cookie | Web | 31. may 2015 at 13:46 | React

Krásný článek :) Občas se tak taky cítím :// ani nevím proč, prostě mě to tak nějak strhne sebou. Drž se, bude líp :)

9 Nicol | Web | 2. june 2015 at 9:00 | React

[5]: Děkuju moc. :)
Drž se! Hodně štěstí i tobě <3

10 Nicol | Web | 2. june 2015 at 9:00 | React

[7]: Na konec vše bude dobré. Pokud je teď špatně, ještě není konec. :)

11 Nicol | Web | 2. june 2015 at 9:01 | React

[8]: Děkuji moc.:)
Děkuju, ty taky:)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement